Nová revoluce ve vipassaně

Buddhova revoluce spočívá v odhalení toho, že neexistuje žádné já. Nic podstatného neexistuje. Vědomí nemá střed. Neexistuje žádný referenční bod. Vše je prázdné. To se projevilo, když Buddha přestal usilovat o dokonalost a osvobození.
Dokonce i touha po svobodě se ukázala jako překážka, jako iluze.
Toto zastavení přineslo uvolnění.

Buddha praktikoval vše, co měl ve své době k dispozici. Nedalo mu to svobodu.
Završení přišlo v podobě síly, která rozkvetla, až když se zcela vzdal a uvolnil se.
Nastalo přirozené odevzdání a uhasilo ego.
Vědomí sebe sama se rozpustilo v úplnosti, od níž nikdy nebylo odděleno.

Vědomí svědka

Přirozeně tak nastala meditace vipassana.
Uvědomění si pravé podstaty nás samých a života, toho, co je pod povrchem existence.

Když mi přišla do života vipassana, učili mě být svědkem všeho, co se děje.
Nejprve přirozeného dechu, myšlení, pocitů a vjemů.
Svědecké vědomí sleduje vše.
Nejsi tělo, mysl, emoce, ale pozoruješ všechna pozorování.

„Ten, kdo je na kopci a hledí dolů.“

Roky sezení a každodenní praxe svědka přinesly klid a hloubku.
Energie se změnila a odnesla identifikaci s jakýmikoli jevy. Identifikace se rozpadla.
Do popředí se dostalo to, co je stálé a skutečné.

Prolnutí a splynutí

Svědek nicméně obnášel kvalitu nepřipoutanosti a také neúčasti. Svědek stojí na straně a nezapojuje se.
Objevilo se uvědomění nedostatku, které naznačovalo, že život je třeba žít, ne pouze sledovat.
Svědek spontánně změnil svou pozici a já jsem splynul s dechem. Díky tomu „já“ zmizelo.
To vedlo k zapojení a účasti bez identifikace. Bytí svědkem získalo na „vřelosti“.
Poslední jemné stopy duality se rozpustily, když se ten, kdo se dívá, a to, co bylo viděno, prolnuli.

Tantrická vipassana

Praxe svědka měla stále jemnou příměs duality.
Když splynula s dechem, „dělání“ svědka zmizelo.
Nastalo splynutí se životem. Manifestovala se prázdnota.
Proto se jedná o tantrickou formu vipassany.
„Tantrický“ zde odkazuje na provázanost, protkanost. Na smyslnou meditaci.
Na to, v jaké důvěrnosti se všemi formami jsou život a vědomí.

Život nezná oddělenost ani identifikaci.
Tento přístup spojuje lásku a vědomí.
Lidé, kteří tak žijí (žijí vipassanu jako způsob života), se nepohybují jen v abstraktní rovině, ale jsou spojeni s tělem a všemi jevy.
Proto lidé, kteří jezdí na retreaty, objevují lásku.
Není to jen umělá láska či láska, kterou je možné „dělat“, ale bezprostřední projev realizace.
Promísení „self“, „já“ se vším se projevuje jako láska.
Tak zůstáváte ve středu života, bez připoutanosti a bez identifikace.
Zemřeli jste svému starému já a život se vám odhaluje jako láska, takovost a ticho.

Kóan

Je to velká revoluce našeho lidského potenciálu.
Malý posun od pozorování ke splynutí.
Spiritualita vyzrála a stala se lidskou.
Nepřipoutaná intimita.
Není zde místa pro unikání do duchovnosti.
To všechno je naprostým vtělením pravdy, ničeho než pravdy.
Absolutní a relativní splývají.
Není zde zaměření na uvolnění, ani se nejedná o cvičení v udržování pozornosti.
A zcela jistě nejde o dobíjení baterek.
Zde se projevuje váš potenciál.
Probuzení.
To vše se děje samo od sebe při jednoduché instrukci:

Buďte jedním s přirozeným dechem.

Zmizíte, odevzdáte se a stanete se Buddhou, probuzeným vědomím.
Tím, že tento kóan uplatníte v energetickém poli Žijícího Buddhy,
snadno dojde k odhalení vaší esenciální podstaty
a vše, co s tím zjevně není v souladu, se nejprve ukáže, a pak to zmizí.
Zmizíte, abyste se objevili jako živoucí hojná přítomnost.

Poslední příspěvky